Slepice látková, oranžová káro zápich 7 cm + špejle

Tradice velikonoc

Velikonoce se pojí s řadou tradic, z nichž některé jsou již dávno zapomenuté a jiné se uchovaly dodnes. V české tradici se vžilo jako klíčový den oslav Velikonoc pondělí po Božím hodu velikonočním, které se označuje jako Červené pondělí.

Podle zvyků muži pomocí pomlázek, tatarů či žil šlehají ženy, aby neuschly. Ty je mohou na oplátku polévat vodou (k tomuto účelu dříve v některých oblastech sloužil následující den, takzvané odplatné úterý, kdy děvčata oplácela pomlázkou hochům). Dívky obvykle hochy obdarovávají zdobenými vajíčky. Toto pojetí má podle psychoanalytiků jednoznačný sexuální podtext.

Ať už se jedná o jakékoli pojetí Velikonoc, vždy jsou spojené s vítáním jara. Toto roční období se lidé snažili odpradávna přenést různými způsoby i do svých domovů, například v podobě obilí zasazeného v miskách a talířích. Zvykem bývalo také nosit do kostela vrbové a lískové proutky a pučící jívové větve - kočičky - které si lidé ozdobené a posvěcené vystavovali doma za svatými obrázky.

Ačkoli jsou velikonoční obyčeje v Česku stále velmi oblíbené, podle průzkumu společnosti Univeler se ukázalo, že velikonoční tradice dodržuje jen třetina (33 %) lidí. Naopak 35 % dotázaných uvedlo, že se jim velikonoční zvyky líbí, ale mrzí je, že se už příliš nedodržují. Naproti 4 % lidí velikonoční tradice odmítá a tedy je ani nedodržují.

Velikonoce v cizině

Ve většině zemí západní Evropy a v USA se praktikuje schovávání sladkostí a drobností na zahradě, kde je děti hledají. Ve Finsku chodí koledovat děti převlečené za čarodějnice, vNorsku se o svátcích vžila tématika vražd, takže televize vysílají detektivky a v novinách vycházejí články, v nichž čtenáři hledají pachatele.

V některých zemích, jako jsou například Filipíny, jsou Velikonoce spjaté s krvavými průvody. Ve státech Střední a Jižní Ameriky se konají rozsáhlá procesí za mohutné účasti věřících. V Rusku se slaví Velikonoce se zpožděním, protože se pravoslavná církev drží starého juliánského kalendáře.