Okenní fólie bez lepidla velikonoční kačenka na hromadě kraslic 42 x 30 cm

Vytvoří Vám kouzelnou atmosféru domova. 
Fólie neobsahuje lepidlo, jednoduše elektrostaticky přilne na čistém okně, zrcadle apod. 
Snadné použití! Vhodné na stěny, okna, zrcadla, kachličky a jiné hladké plochy. 
Nevhodné pro děti do 3 let, obsahuje malé části.

NÁVOD: 
1. Opatrně sejměte samolepku z podkladového papíru 
2. Umístěte na zvolenou suchou a čistou plochu. 
3. Vyhlaďte od středu ke krajům.

Okenní fólie kačenka na hromadě kraslic 42 x 30 cm

Velikonoce, stejně jako Vánoce, provázelo a stále provází nepřeberné množství pohanských i křesťanských zvyků, které se někdy zcela prolnuly. Většinou však velikonoční zvyky vycházejí z podstaty života rolníka na zemědělském venkově - byly to svátky jara, kdy se příroda opět probouzela k životu a různými obřady bylo potřeba zabezpečit úrodu a zdar nově nadcházejícího zemědělského roku - to jsou tedy Velikonoce lidové. Dále je možno rozlišit Velikonoce křesťanské a světské.

Dnes Velikonoce chápeme jako křesťanskou oslavu, která se nenápadně prolíná s velmi silně zakořeněnými pohanskými zvyky, oslavujícími znovuprobuzení přírody k životu po dlouhé zimě. Jsou to tedy svátky radosti, počátku úrody a naděje.

Málokde se dovídáme, že důležitou součástí svátků jara je také výzdoba, chceme s jarním příchodem přivítat také znovuzrození sil a radostné očekávání, proto bychom rozhodně neměly zapomenout si trochu ozdobit domov, ať už proutky vrby jívy alias kočičkami s mašlemi, kraslicemi nebo jarními kvítky, také okna by měla symbolizovat jaro, například nálepkami s jarními motivy nebo můžeme dát povolení našim ratolestem a průchod jejich dětské fantazii, aby nám krásně jarně vymalovaly okenní prostor různými obrázky květin.

Již v historii lidé vítali jaro výzdobou, vysypávali ornamenty na zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody, nebo zdobili okna květinovými vzory s pomocí seříznutého mýdla - takto se zdobívaly vlnovkami a spirálami průjezdy a zápraží venkovských stavení o velikonočních a svatodušních svátcích, nebo na dožínky a posvícení.

Velikonoce, stejně jako Vánoce, provázelo a stále provází nepřeberné množství pohanských i křesťanských zvyků, které se někdy zcela prolnuly. Většinou však velikonoční zvyky vycházejí z podstaty života rolníka na zemědělském venkově - byly to svátky jara, kdy se příroda opět probouzela k životu a různými obřady bylo potřeba zabezpečit úrodu a zdar nově nadcházejícího zemědělského roku - to jsou tedy Velikonoce lidové. Dále je možno rozlišit Velikonoce křesťanské a světské.

Dnes Velikonoce chápeme jako křesťanskou oslavu, která se nenápadně prolíná s velmi silně zakořeněnými pohanskými zvyky, oslavujícími znovuprobuzení přírody k životu po dlouhé zimě. Jsou to tedy svátky radosti, počátku úrody a naděje.

Málokde se dovídáme, že důležitou součástí svátků jara je také výzdoba, chceme s jarním příchodem přivítat také znovuzrození sil a radostné očekávání, proto bychom rozhodně neměly zapomenout si trochu ozdobit domov, ať už proutky vrby jívy alias kočičkami s mašlemi, kraslicemi nebo jarními kvítky, také okna by měla symbolizovat jaro, například nálepkami s jarními motivy nebo můžeme dát povolení našim ratolestem a průchod jejich dětské fantazii, aby nám krásně jarně vymalovaly okenní prostor různými obrázky květin.

Již v historii lidé vítali jaro výzdobou, vysypávali ornamenty na zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody, nebo zdobili okna květinovými vzory s pomocí seříznutého mýdla - takto se zdobívaly vlnovkami a spirálami průjezdy a zápraží venkovských stavení o velikonočních a svatodušních svátcích, nebo na dožínky a posvícení.