Hnízdo přírodní světlé 15 cm

Hnízdo přírodní světlé 15 cm

• slaměná dekorace

Původ velikonočních svátků

Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, který připadá každý rok na jiné datum – na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

Pašijový týden

• Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:
• Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky
• Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely
• Škaredá (černá ) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše.
• Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony odlétají do Říma a vesnicemi obcházejí až do soboty klapači, chlapci s řehtačkami a klapači.
• Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.
• Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.
• Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.
• Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.

Velikonoční pondělí
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Ovšem velikonoce mají dlouholetou tradici a jedná se o oslavu jara. Velikonoce vznikly z latinského pascha, které překládáme jako přechod či přejití a jedná se o oslavu zmrtvých vstání Ježíše. Právě ukřižování Ježíše bylo nedaleko od židovského svátku pesach - oslava osvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Velikonoce nemají v našem kalendáři stálé datum, jsou vypočítávány právě podle velké noci kdy byl Kristus vzkříšen. Celé velikonoční období trvá 50 dní od Velikonoc do tzv. Letnic, přičemž pro většinu z nás znamená oslavu Velikonoc pár dnů volna navíc, které jsou s jejich oslavou spojeny.

Celý velikonoční týden: Modré (někdy žluté pondělí) Šedivé úterý Popeleční středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční (připadá vždy na neděli) Velikonoční pondělí Právě k Velikonočnímu pondělí se vážou tradice, které zná každý z nás. Nejčastější je pletení pomlázek a barvení vajíček. Většinou chodí na koledu chlapci a vyšupávají dívky aby neuschly. A v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky - jedná se o přestupný rok. Další tradicí koledy je polévání vodou a samozřejmě ta nejpříjemnější část - obdárovávání. Tradiční malovaná vajíčka - kraslice v dnešní době často nahrazují čokoládová vejce či různé sladkosti a v neposlední řadě i něco na zahřátí.